Úterý – pátek
V úterý ráno vyšlo najevo, že Plenitelé roztrhali a roznesli po lese přepsané zprávy z kufříku, které jsme ukryli v pařízku. Když jsme zprávu rekonstruovali, začali jsme řešit obsah zprávy. Byla zakódovaná podle knihy od J. M. Trosky, Zápas s nebem. Dekódování trvalo dlouho, ale nakonec jsme to zvládli. Ve zprávě stálo, že její autoři, vědci, kteří pracovali na jedné zakázce pro federaci, jsou už asi po smrti, protože se jim nepodařilo uniknout řádění svých nepovedených experimentů. Zadání jejich práce znělo – vytvořte látku, která zklidní organismus. Federace zřejmě chtěla, aby byli lidé poddajní a klidní. Místo toho však nedopatřením dosáhli opačného efektu a lidé, kteří na sobě nechali látku ozkoušet, se proměnili v krvelačné stvůry, které zběsile ubližovali sobě i okolí… Plenitelé. Ve chvíli, kdy vědci chtěli projekt zrušit, Federace je přinutila, aby pokračovali. Plenitelé brzy uprchli, povraždili vědce i všechny, kdo jim přišli do cesty a začali svou nemoc šířit… To znamená, že Federace stojí za vznikem Plenitelů, což je dost šokující. Agent Federace však vše popřel a rozvázal s námi spolupráci, protože jsme porušili jeho pokyny ohledně toho, abychom si podrobnosti ohledně své mise nechali pro sebe.
Hned druhý den ráno se nám vrátily i problémy z dřívějška, protože Alexandr Niska unesl naše kapitány a připoutal je v lese ke stromům, nic za ně však nechtěl, byla to z jeho strany jen jakási zvrácená hra, varování, že je pro nás hrozbou. Celý den jsme trénovali, abychom pak mohli přijít k jeho základně a zaútočili na něj. Poté, co jsme jej zahnali do kouta, vyhlásil příměří a večer proběhla velkolepá oslava míru. Hudba, tanec, kasíno… Nisko Disko! 😊
Další den ráno nás přepadli Plenitelé a my jsme si uvědomili, že tento problém je už více než pálivý. Z rádia jsme se dověděli, že zabíjí lidi a ničí města po celé Persefoně. Nechtěli jsme nechat bezbranné lidi bez pomoci, i když z toho pro nás nekoukal žádný výdělek.
Zkontaktovali jsme vědce, který pro nás vyvinul vakcínu, která nám zabránila onemocnět stejně, jako Plenitelé. Pro tyto účely jsme vystopovali čtyři Plenitele, ze kterých odebral vědec vzorky, které pak použil pro vakcínu. Poté jsme z Federační nemocnice ukradli nějaké medicínské zásoby, ze kterých vytvořil vědec čtyři různé prototypy látky, jež by měla vyléčit Plenitele a udělat z nich zpět normální lidi.
Tři z odchycených Plenitelů zemřeli, ale na čtvrtého látka zabrala. Proto vědec vytvořil látky víc a my jsme pozvali federačního agenta, abychom ho přesvědčili o tom, že je třeba látku rozšířit. Doufali jsme, že se uvolí nám poskytnout nějaké prostředky, jak bychom to mohli provést. Jeho reakce však byla neuvěřitelná. Stále dokola opakoval, že Plenitelé neexistují, až nakonec prohlásil „Chyba!“, sklonil hlavu a přestal se hýbat. Je to android!
Museli jsme si tedy poradit sami. Rozhodli jsme se vyvolat paměť jediného přeživšího Plenitele, který měl amnézii. Nazkoušeli jsme divadelní obrazy, kterými jsme mu připomínali jeho minulost. Díky nim si nakonec vzpomněl, kde se všichni Plenitelé navečer shromažďují. U Permoníkovy studánky, která je nedaleko našeho města. Rozhodli jsme se proto, že nalijeme lék do studánky a vodou z ní zalijeme stromky, které vysázíme v okolí. Do večera se do našeho města trousily hrstky vyléčených Plenitelů, kteří byli naprosto zmatení a nevěděli, kdo a kde jsou. Zvládli jsme to!!
