TÁBOROVÝ DENÍK #2

|

Další tři dny proběhly v naprostém klidu a za dokonalého počasí. Co více si přát! Všechny
čtyři pašerácké skupiny vydělávají spoustu peněz na zakázkách od nejrůznějších zadavatelů
a spokojeně bohatnou. Zvěsti o nás a našich schopnostech se šíří rychle. Velmi záhy do
našeho města přišli příslušníci vyšších vrstev a začali nám dělat velmi dobré nabídky.
Zlepšujeme se mílovými kroky, navštěvujeme bojové simulátory a ve středu jsme se v
jednom z nich naučili dokonale tiše plížit a pohybovat rychle a neslyšně kupředu.
Toho jsme využili hned ten den na jedné noční zakázce, při které jsme se museli plížit ke
skupině stráží, které stály okolo ohniště, hrály na kytary a křičely, a museli jsme jim ukrást
zásoby, které hlídaly. Byli jsme poměrně úspěšní, někteří z nás obětovali pro věc skutečně
mnoho. Když stráže někoho chytily, přivázaly ho k sudu. Všichni z jejich zajetí nakonec
uprchli, a když jim to nešlo, vraceli se do základního tábora bez částí oblečení, které si
sundali, když se vyvlékali z provazů. Kodiaq se vrátil se spoustou kořisti a bez kalhot a
mikiny, Němi bez trička a mikiny a tak podobně. Zapálení pro věc bylo stoprocentní.
Další den, poté, co jsme vyinkasovali odměnu za ukradené zásoby, k nám do města přišel
zvláštní chlapík jménem Niska. Nabídl nám práci za takovou spoustu peněz, že jsme prostě
nemohli odmítnout. Ale neřekl nám přesně, co chtěl. Pouze nám dal v obálkách kontakty na
informátory v nejbližším městě. Ti nám sdělili, že ve čtyři hodiny u nedalekého rybníka bude
procházet někdo s dodávkou zboží, které Niska chce. Došli jsme tam a skutečně tudy někdo
takový procházel. Ustrašený chlapík s taškou plnou drahých léků. Chtěli jsme mu je vzít, jak
bylo v plánu, ale chlapík začal křičet a naříkat na celé kolo, že mu léky brát nemůžeme.
Vyšlo najevo, že léky byly koupeny za poslední peníze, které celá jeho vesnice dala
dohromady, protože u nich řádí zlá epidemie, na kterou bez léků všichni zemřou. To se nám
moc nelíbilo, a tak jsme se rozhodli, že mu léky brát nebudeme a peníze, které nám Niska
dal jako zálohu, mu vrátíme. To se však jeho sluhovi, který večer přišel léky vyzvednout,
vůbec nelíbilo. S výhrůžkami odešel a zálohu zpět nepřijal. Naše obavy se vyplnily. Dnes
ráno naše město přepadla banda Niskových žoldáků. Sice jsme je zahnali, ale bylo to taktak!
Nicméně Niska má dlouhé prsty a velký vliv. Nemáme vůbec žádné zakázky, protože ten
starý pomstychtivý chlap všem řekl o naší malé změně názoru. Zkusili jsme začít
obchodovat s tím, co nám zbylo, abychom nezůstali úplně na suchu. Uvidíme, co bude dál…