A je tu první deníkový záznam z letošního tábora. Zatím jde vše podle nejlepších představ – počasí vypadá lépe, než vypadalo v předpovědích, takže jsme navýsost spokojeni. I proto jsme hned po příjezdu dostali do rukou rýče a lopaty a začali jsme ihned pracovat na zvelebování naší krásné Vesnice, našeho domova. Když jsme se všichni seznámili, vrhli jsme se po hlavě do hraní her. Při přetahované si všichni úspěšně spálili ruce, což ale bohatě vyvážila večerní Slavnost smíření s výtečnou hostinou, při níž nás starší představení Vesnice – Myrna, Julián, Kasir a Baltazar – seznámili s historií Vesnice a vlastně i její současností. U táboráku jsme si zazpívali a proběhl i boj zpívajících stran na téma „Frankie dlouhán“ versus „Večerníček“. Doteď není zcela jasné, která strana vlastně zvítězila. Ale pobavili jsme se všichni.
První raníček jsme zvládli na výbornou, děti jsou ještě čerstvé z domovů, a tedy byly samozřejmě vzhůru dříve, než my. Dnešní den byl zasvěcen budováním oddílové infrastruktury, děti si rozdělily povolání, vymyslely oddílový znak, název, případně pokřik, a již zcela všichni mají přezdívky. Pak přišla na řadu výroba triček, která vypadají naprosto bombasticky, a to především proto, že jsou všichni nebezpečně šikovní.
Odpoledne proběhlo prvních pár stesků po domově a prvních pár zvrtnutých kotníků při běhací hře – nový zdravotník Julián se tedy již zavedl do praxe a vše šlape jako hodinky.
Nyní v noci se poprvé ozvaly z lesa podivné zvuky, které nikdo z nás nepoznal… Necháme to tedy být a budeme se tím zabývat až zítra. Ráno je moudřejší večera… Tak tedy dobrou noc, uvidíme, co nám přinese zítřejší den.
– magali –
