Pokání a hvězdný drak
Kajeme se za své hříchy! Na hněv mírnost, na pýchu skromnost, na lenost píli, na zradu věrnost, na obžerství střídmost, na chamtivost štědrost a na závist soucit. Jen kdyby to mělo nějaký účinek.
Nedaří se nám přenést vše zlé na sebe. Vždy kousek zla v lidech přetrvá. Jsme nakažení a naší nemocí jsou hříchy světa zmnohonásobené působením rudy. Nevědomky je předáváme každému, koho potkáme. Na tomto světě pro nás již není místa. Ale kam jít?
Za noci, kdy je měsíc v poslední čtvrti, zjevil se nám jako posel nebes hvězdný drak. Pravil nám, že místo pro nás je za oceánem Věčných Mlh, v níž se ztratí každá loď, na níž se plaví hřích. Postavena prý má být ze sedmi ctností a posádka musí být čistá.
Jiná cesta pro nás není. Přes oceán se zatím nikdo nepřeplavil. Kdo se do něj vydal, zmizel beze stop…Ať nás věčný plamen a naše srdce ochrání!
