Na začátku měsíce se uskutečnil Kachla výlet. Opět se jednalo o velmi vydařenou akci plnou nezapomenutelných zážitků. Zúčastnilo se ho deset mladých táborníků, kteří překonali své obavy a nebáli se poprosit Mařenku s Jeníčkem o nocleh v tajuplné chatrči v hlubokém podzimním lese. Hned po ránu se nám však něco nezdálo. Pochopili jsme, že nebývale štědré pohostinství majitelky chatrče, kterým jsme byli v jednom kuse zahrnováni, bude mít nějaký háček. A k tomu všemu ještě nešel přehlédnout poněkud extravagantní zjev paní domácí.
Velká, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba; o berličce, hnáty křivé, hlas - vichřice podoba!
A k tomu všemu bradavice nosní v doprovodu stoletých vrásek. Po zvážení všech uplynulých událostí a prozkoumání stop jsme dospěli k jedinému závěru. Jsme tu na výkrm! Mařenka s Jeníčkem jednají pod vlivem ježibabina zakletí. Plán je jasný: veškerou ježibabinu moc zlomit a vzdálit se co nejdál od tohoto hrozivého dění. Úkol to věru nebyl lehký, ale nakonec jsme samozřejmě zvítězili! Všichni se spokojeně a v pořádku vrátili domů plni skvělých dojmů z toho dobrodružství. Už aby bylo další, které si zaručeně nikdo nechce nechat ujít!
