V úterý jsme si již mohli obléci trička, která jsme vyráběli v pondělí (jak jste již mohli vidět na fotkách). Všichni máme na zádech společný motiv a na hrudi má každý oddíl motiv vlastní. Když máme trička všichni, je na nás krásný pestrobarevný pohled. Už se těším, až budeme na puťáku, to bude krása. Oslavili jsme Roxovy narozeniny – dostal velikou čokoládu. Všichni se již dostali na druhou úroveň díky hře jménem „Amélie“. Ta obnáší, že si ráno všichni rozeberou lístečky se jmény táborníků a přes den tomu, koho si vylosují, musí učinit něco hezkého, milého ale tak, aby dotyčný nepoznal kdo je jeho „Amélie“. Večer všichni hromadně odsouhlasili s blaženým úsměvem, že byli nějakým způsobem potěšeni. Během odpoledne děti pomáhali škrábat brambory a při umývání nádobí Sup nadšeně pomáhal a myl hrnce tak velké jako je on sám, možná větší. Také jsme hráli v lese hry na Sfingy – ty hlídaly chrám. Sedící Sfinga byla slepá a poslouchala zvuky plížících se dětí, na něž ukazovala, když je zaslechla. Za ní stojící Sfinga pak zavolala jméno daného dítěte, a to se muselo vrátit a nabít si život. Úkolem dětí tedy bylo se co nejtišeji připlížit do chrámu a zjistit informace o dalším artefaktu. Všechny děti to nakonec úspěšně zvládly, dokonce i hlavní vedoucí Medvěd s malou Josefínkou. Nejdéle to trvalo Žumpovi, který je největší a Zukovi, který raději, než opatrnostní taktiku, zvolil taktiku rychlostní, která však na Sfingy neplatila. Dověděli jsme se ale důležité informace o druhém – duchovním artefaktu. Ty se nám jistě budou hodit v boji proti zlu. Snad ho již brzo porazíme. Fotky můžete čekat v pátek spolu se zápisky z dalších dnů. V Acheronu (Humpolci) půjde vše lépe než u nás na konci světa.
*M*
