Nešťastné vesničky
Chtěli jsme přenést trochu z našeho bohatství i do okolí, aby lidé, kteří celý život znají jen tvrdou práci, mohli konečně okusit trochu příjemnější život. Místo toho jim ale bereme to cenné, co mají a nahrazujeme to pouhopouhým železem.
Ruda ztrácí své vlastnosti takřka okamžitě po našem odchodu z vesničky. Je z ní jen obyčejné železo. V Kukle a po celou cestu však ještě funguje. Podivné…
Někteří se za to na nás právem hněvají, jiní se jen tak povalují a čekají, až přineseme konečně pravou rudu, někteří jsou tak hrdí, že se s námi odmítají bavit a jiní se cpou, jako by měl přijít konec světa.
Co když konec opravdu přichází? Musíme vyhledat Kmeta z Putující Hory. Třeba je to již zaznamenáno ve starých kronikách, co se v takových případech událo…
