Dnešní den byl zasvěcen stavbě hlídkových věží, které bylo třeba vytvořit pro obranu města. Nevěděli jsme o pozicích ostatních skupin, aby bezpečnost byla co nejvyšší, kdyby se náhodou nedej bože zrádce skutečně skrýval v našich řadách.
Nejprve bylo nezbytné sehnat spoustu materiálu na stavbu a posléze přišla samotná stavba. Poté, co jsme dostavěli hlídky, cvičili jsme se ještě v bystrosti a v rychlosti, aby nás žádné přepadení nemohlo překvapit. Všechno to bylo natolik náročné, že jsme večer uléhali na kavalce vyčerpaní a upracovaní. Než jsme ale usnuli, honily se nám v hlavách slova Šanak, která byla toho dne roztěkaná a nesvá, neboť se jí předešlé noci zdál strašlivý prorocký sen o jakési invazi… Nechtěla, aby přešel bez povšimnutí, někteří ji ale proto považují za pověrčivou. Inu – kdo ví.
