I přes nižší počet dětí oproti předchozím ročníkům se letošní Kachlička opět vydařila. Počasí jsme měli přinejmenším zábavné. Vedra se střídala s obrovskými bouřkami, nicméně všechno jsme přežili bez úhony a s úsměvem na líci. Oddíly byly tyto:
ADEPTI – které vedli Judita s Altairem. Byli zde Kiki, Rox, Inteligent, Rogaš a Veloki.
CVRČCI – vedoucími byli Estee a Bakar a jejich děti Ciri, Zuko, Drevn a Žump.
HYBNÁ SÍLA – kterou hnali kupředu vedoucí Aron a Artana a s nimi Drako, Ričmond, Lons a Vikouš.
a TVRDÝ KNEDLÍCI – kde hlavní knedle byli Kron a Moris a menší knedlíčci Kečup, Veverka, Stan a Jaffa.
Všichni zvládali svoje úkoly čestně a s vervou, jak se na pravé táborníky z Kachly sluší a patří. U každého jsme našli něco, v čem vynikal. U Veverky se například ke konci tábora projevily nevídané hudební vlohy, díky hledači talentů, Cvrkovi. Naprosto perfektní pořádek (asi to má v rodině) si udržel Rox, za což byl také odměněn. Ričmond nám ukázal, jaký dokáže být chlapák a předvedl naprosto skvělé kliky! Ciri a Kiki se prokázaly být silnými amazonkami v chlapské džungli, jsou to holky do nepohody. Rogaš a Veloki nás, dámskou část vedení, neustále uchvacovali svým rozkošným úsměvem, za nějž bychom jim odpustily snad cokoli – oddílák, ten tvrdej chleba má. 🙂 Inteligent se Stanem nám přichystali spoustu zkoušek pozornosti. Zvídavci, kteří nezkazí žádnou legraci. A Inteligentovo argumentování, když měl klikovat, se stalo legendárním. Docela se divím, že nemá ruce jako Silvester Stallone. Lons nás všechny dostal svým rozumem. Není snad jediného vedoucího, kterého by nezkoušel přechytračit. Zuko a jeho nekončící nadšení pro věc! Aneb nikdy neunavené dítko se zářivým úsměvem, doplňujícím jeho sluníčkově zbarvené vlasy. Drevn, coby jeden z nejstarších členů tábora, představoval morální podporu svých mladších kamarádů, vynikal diplomatickými schopnostmi (stará dobrá Eumenea) a překvapil některé z nás, že je to ten stejný Drevn, který tu byl loni. Žump. No to je naše zlato. Jeden z nejudatnějších válečníků na Kachle, žádná nestvůra si před ním není jistá. Měl nejželeznější úsměv ze všech. Malý milý Drako, s roztomile krabatícím se obočím, když se zamýšlel nad nějakým problémem. Tak statečně ušel pochoďák, až jsem nestačila koukat. A přitom je tak maličký, že z něj zezadu byl vidět snad jenom batoh a nožičky! Nejstylověji oblečen přijel ovšem Vikouš, jehož výbavu do lesa nebylo možné nezaznamenat. Škoda, že jsme nehráli po lese na schovávanou, jinak by ho jistojistě nikdo nenašel! (Což by ale pak způsobilo problémy nám, vedoucím…) Kečup – ten se stal překvapením roku! Ještě jsme ho ani neznali a on už stihl vyhrát hned první hru, nehledě na to, že se stal také nejlepším stínem. Skromný úsměv a velký duch – to Kečupa značí. A Jaffík, milý kluk s tím nejlaskavějším úsměvem. Je s ním vždycky pohoda. A došel puťák i s těmi strašnými puchýři na nohou. Je to chlapák! Když pak bylo třeba zvolit nejlepší členy jednotlivých cechů, zvítězili: mezi stíny již jmenovaný Kečup, mezi duchovními favorit Lons, z válečníků zazářil Veloki a mezi mágy byl jednička Rogaš.
Jednoduše – oddíloví vedoucí letos mohli být na své svěřence po právu náležitě hrdí. Když budou i nadále tak úspěšní, jednoho dne z nich jistě budou skvělí instruktoři a vedoucí, jako z jejich o trochu starších kamarádů. Letos byli prvním rokem mezi instruktory zařazeni Jukka, Kimot, Van Gelden a Smígl. Ještě jsou na svých postech noví, ale rychle se učí a pomáhali dětem. Ještě si jistě velmi dobře pamatují, jaké pocity z čeho měli, když byli teprve před rokem také mezi dětmi. (Občas bychom mezi ně aspoň na chvíli asi chtěli všichni!)
Fotografie z loňského tábora najdete na Facebooku a na stránkách tábora v sekci kronika.
TEDY LOŇSKÉ KACHLE TŘIKRÁT ZDAR A TĚŠÍME SE NA VÁS LETOS NA KONCI ČERVNA! 🙂
*M*